Bible

1 Jakmile kněz Pašchur, syn Imerův, který byl vrchním správcem Hospodinova chrámu, uslyšel Jeremiáše prorokovat tyto věci, 2 nechal proroka Jeremiáše zbičovat a vsadit do klády v Horní Benjamínské bráně Hospodinova chrámu. 3 Když ho Pašchur druhého dne z klády propustil, Jeremiáš mu řekl: "Hospodin tě nenazývá Pašchur, ale Magor-misaviv, Hrůza všude kolem. 4 Tak praví Hospodin: Hle, vydávám tě hrůze - tebe i všechny tvé přátele, kteří před tvýma očima padnou mečem tvých nepřátel. Všechen lid Judy vydám do rukou babylonského krále, který je odvleče do Babylonu a pobije mečem. 5 Všechno bohatství tohoto města vydám do rukou jejich nepřátel - všechen jeho zisk, všechny cennosti i všechny judské královské poklady. To všechno ukořistí, uloupí a odnese do Babylonu. 6 A ty, Pašchure, i všichni tvoji domácí půjdete do zajetí. Přijdeš do Babylonu a tam zemřeš; tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!" 7 Sváděl jsi mě, Hospodine, a já se nechal svést. Zmocnil ses mě a zdolals mě. Vysmívají se mi celé dny, každý má ze mě legraci. 8 Křičím, kdykoli promluvím, vykřikuji: "Zkáza! Násilí!" Slovo Hospodinovo mi přináší celé dny hanbu a posměšky. 9 Říkám si: "Už se o něm ani nezmíním, jeho jménem už nepromluvím!" Jeho slovo mi ale hoří v srdci, je jako oheň v mých kostech zavřený; nemohu ho v sobě zadržet, neovládnu se! 10 Od tolika lidí slyším nařčení: "Hrůza všude kolem, Magor-misaviv! Udejte ho! Pojďme ho nahlásit!" Všichni mí přátelé čekají na můj pád: "Třeba se nechá nachytat - pak se ho zmocníme, pak se mu pomstíme!" 11 Hospodin je ale se mnou, ten udatný bojovník, a tak ti, kteří mě pronásledují, padnou a nic nezmohou. Pro jejich neúspěch je stihne hanba, věčná nezapomenutelná potupa. 12 Hospodine zástupů, jenž spravedlivé zkoušíš a vidíš do srdce i svědomí, kéž uvidím tvou pomstu nad nimi - vždyť jsem ti svěřil svoji při. 13 Zpívejte Hospodinu, vzdejte mu chválu! On zachraňuje život ubohému z rukou zločinců. 14 Ať je zlořečený den, kdy jsem byl narozen! Den, kdy mě matka rodila, ať není požehnán! 15 Ať je zlořečený ten, kdo mému otci oznámil: "Narodil se ti chlapec," a naplnil ho radostí. 16 Ať ten muž skončí tak jako města, jež Hospodin bez lítosti vyvrátil.Ať zrána slyší naříkavý pláč a v poledne bojový pokřik! 17 Proč mě nezabil ještě v lůně, aby se mi matka stala hrobem a břicho jí zůstalo navždy těhotné? 18 Proč jen jsem vyšel z lůna matčina? Abych zakoušel jen trápení a žal? Aby mi život v hanbě vyprchal?